Nick a Sára zajeli do obchodu se sportovními potřebami. Amy si vzala obchod prozatím na starost.
"Dobrý den, Amy, potřebovali bychom se vás ještě na něco zeptat." řekl Nick.
"Samozřejmě." odpověděla Amy.
"Jak dobře jste znala Roberta Davidsona?" zeptala se Sára.
"No... Jak to myslíte?" nechápala Amy.
"Chci říct... Nevíte, jestli měl manželku?"
"Ano, měl. Podle mě s ní ale moc dobře nevycházel. Zrovna nedávno jsem ho slyšela, jak s ní mluví po telefonu. Hádali se. Myslím, že šlo o tento obchod a o peníze. Neznělo to dobře."
"Upřesníte to?" řekl Nick.
Amy zavrtěla hlavou. "Mluvil s ní v kanceláři. Za zavřenými dveřmi. Moc jsem mu nerozuměla."
"Nevíte, jestli s ní bydlel?" zeptala se Sára.
"Podle všeho... se od něj odstěhovala. Svěřil se mi."
"Hmm... Tak děkujeme. Naschledanou." usmála se Sára a spolu s Nickem vyšli z obchodu.
"Co teď?" zeptala se venku.
"Zajdeme na 194 Spring Street." řekne Nick.
"Můžu řídit?"
"Nenabouráš?"
"Proč bych měla bourat?"
"No... kdyby se ten alkohol náhodou po letech ještě projevil tak..."
"Vtipný." ocenila ho Sára a sedla si za volant.
"Tak jedem, brouku."
"Přestaň mi říkat brouku!"
"Já myslel, že se ti to bude líbit." nadhodil Nick.
"A to jako proč?"
"Grissom má rád brouky." usměje na ni Nick ironicky.
Sára zase zrudla. "Řídíš ty." řekla a vystoupila.
"Dobrý den, Amy, potřebovali bychom se vás ještě na něco zeptat." řekl Nick.
"Samozřejmě." odpověděla Amy.
"Jak dobře jste znala Roberta Davidsona?" zeptala se Sára.
"No... Jak to myslíte?" nechápala Amy.
"Chci říct... Nevíte, jestli měl manželku?"
"Ano, měl. Podle mě s ní ale moc dobře nevycházel. Zrovna nedávno jsem ho slyšela, jak s ní mluví po telefonu. Hádali se. Myslím, že šlo o tento obchod a o peníze. Neznělo to dobře."
"Upřesníte to?" řekl Nick.
Amy zavrtěla hlavou. "Mluvil s ní v kanceláři. Za zavřenými dveřmi. Moc jsem mu nerozuměla."
"Nevíte, jestli s ní bydlel?" zeptala se Sára.
"Podle všeho... se od něj odstěhovala. Svěřil se mi."
"Hmm... Tak děkujeme. Naschledanou." usmála se Sára a spolu s Nickem vyšli z obchodu.
"Co teď?" zeptala se venku.
"Zajdeme na 194 Spring Street." řekne Nick.
"Můžu řídit?"
"Nenabouráš?"
"Proč bych měla bourat?"
"No... kdyby se ten alkohol náhodou po letech ještě projevil tak..."
"Vtipný." ocenila ho Sára a sedla si za volant.
"Tak jedem, brouku."
"Přestaň mi říkat brouku!"
"Já myslel, že se ti to bude líbit." nadhodil Nick.
"A to jako proč?"
"Grissom má rád brouky." usměje na ni Nick ironicky.
Sára zase zrudla. "Řídíš ty." řekla a vystoupila.
Catherine zašla na pitvu.
"Zdravím, Ale, tak co mi povíte k případu "uškrcený majitel" ?"
"Skoro nic. Byl zdravý, žádná vada. Na jeho věk je to slušný zdravotní stav."
"Kolik mu bylo?" zeptala se Catherine.
"Podle pitvy to vypadá tak na 65 let. Ale to není důležité. Na krku má otisky. Otisky toho, kdo ho uškrtil." řekne a ukáže na otisky, které už vykreslil. Catherine je sejmula a schovala si je do kapsy pláště.
"Díky. Proženu to databází." řekla.
"Vám to ale pálí!" vystřelil si z ní Robins.
"To jste nečekal, co?" usmála se na něj Cath.
"Zdravím, Ale, tak co mi povíte k případu "uškrcený majitel" ?"
"Skoro nic. Byl zdravý, žádná vada. Na jeho věk je to slušný zdravotní stav."
"Kolik mu bylo?" zeptala se Catherine.
"Podle pitvy to vypadá tak na 65 let. Ale to není důležité. Na krku má otisky. Otisky toho, kdo ho uškrtil." řekne a ukáže na otisky, které už vykreslil. Catherine je sejmula a schovala si je do kapsy pláště.
"Díky. Proženu to databází." řekla.
"Vám to ale pálí!" vystřelil si z ní Robins.
"To jste nečekal, co?" usmála se na něj Cath.
Nick a Sára dojeli na 194 Spring Street. Zaklepali na dveře a otevřel jim muž asi okolo čtyřiceti let.
"Dobrej, co si přejete?" utrousí.
"Dobrý den, jsem Nick Stokes, tohle je Sára Sidleová, jsme z lasvegaské kriminálky. Vy jste Jack Maddows?"
"Jo."
"Byl jste včera okolo 8 a 9 hodiny večer v obchodě se sportovními potřebami na Main Street?" zeptal se Nick.
"Co bych tam dělal? Ne, nebyl jsem tam."
"Kde jste byl?" zeptala se Sára.
"Tady. Doma."
"Může vám to někdo dosvědčit?" zeptal se Nick.
"Hmm, zeptejte se mýho kocoura Ronnieho, ale neručím vás za to, že vám něco vypoví."
"Znáte Amandu Davidsonovou?"
"Jo. Kamarádka."
"Tak.. děkujeme. Naschle." řekl Nick.
Jack zabouchl dveře.
"Mrzout." neodpustila si Sára.
"Myslíš, že mluvil pravdu?" zeptal se Nick.
"O tom, že byl doma? Důkazy mluví proti němu. Ale zatím ho nemůžem sebrat."
"Jo."
Před autem se zastaví.
"Chceš řídit?" zeptá se Nick.
"To je dobrý."
"Dobrej, co si přejete?" utrousí.
"Dobrý den, jsem Nick Stokes, tohle je Sára Sidleová, jsme z lasvegaské kriminálky. Vy jste Jack Maddows?"
"Jo."
"Byl jste včera okolo 8 a 9 hodiny večer v obchodě se sportovními potřebami na Main Street?" zeptal se Nick.
"Co bych tam dělal? Ne, nebyl jsem tam."
"Kde jste byl?" zeptala se Sára.
"Tady. Doma."
"Může vám to někdo dosvědčit?" zeptal se Nick.
"Hmm, zeptejte se mýho kocoura Ronnieho, ale neručím vás za to, že vám něco vypoví."
"Znáte Amandu Davidsonovou?"
"Jo. Kamarádka."
"Tak.. děkujeme. Naschle." řekl Nick.
Jack zabouchl dveře.
"Mrzout." neodpustila si Sára.
"Myslíš, že mluvil pravdu?" zeptal se Nick.
"O tom, že byl doma? Důkazy mluví proti němu. Ale zatím ho nemůžem sebrat."
"Jo."
Před autem se zastaví.
"Chceš řídit?" zeptá se Nick.
"To je dobrý."
Cath se povívala do databáze otisků prstů na otisky, nalezené na Robertově krku. Chvíli trvalo, než počítač našel stejný, ale po chvíli se na obrazovce objevilo jméno Amandy Davidsonové, i s adresou.
To už byl večer. Gil s Warrickem zajeli do nočního klubu Laguna, aby mohli začít pracovat na případu "striptérka v popelnici". Hned u dveří se zastavili a vyvalili oči. Zářil tu červený neonový nápis INFORMACE, pod ním byl stolek a u něj seděla žena, nohy na tom stole a četla knížku.
"Informace? O čem by se tu lidi chtěli informovat? O telefonních číslech na místní striptérky?" podivil se Gil.
"Co ty víš? Jsme v Las Vegas, tady je možný všechno." řekl mu Warrick.
"Jo."
Došli ke stolku, žena je okamžitě zpozorovala a koketně se na ně usmála. "Co si pánové přejí?"
"Můžeme mluvit s majitelem?" zeptal se Gil.
"Majitelkou? Jo. Zavolám jí." řekla žena. Vzala mobil a vytočila číslo. "Čau. Je tu kriminálka kvůli tý holce. Chtěj tě tu. Jo. Čau." vyřídila hovor a zavěsila. "Do půlhodiny je tu. Posaďte se." řekla a ukázala na židle.
"Dík." řekl Warrick.
"Informace? O čem by se tu lidi chtěli informovat? O telefonních číslech na místní striptérky?" podivil se Gil.
"Co ty víš? Jsme v Las Vegas, tady je možný všechno." řekl mu Warrick.
"Jo."
Došli ke stolku, žena je okamžitě zpozorovala a koketně se na ně usmála. "Co si pánové přejí?"
"Můžeme mluvit s majitelem?" zeptal se Gil.
"Majitelkou? Jo. Zavolám jí." řekla žena. Vzala mobil a vytočila číslo. "Čau. Je tu kriminálka kvůli tý holce. Chtěj tě tu. Jo. Čau." vyřídila hovor a zavěsila. "Do půlhodiny je tu. Posaďte se." řekla a ukázala na židle.
"Dík." řekl Warrick.
Po třech půlhodinách konečně před klubem zaparkovalo sytě červené auto. Warrick si ho všiml jako první.
"Ehm... Gile, možná bys to měl vidět." řekl Warrick a ukázal na ženu, která vystoupila z auta - Lady Heather.
"Ta tu chyběla..." povzdechl si Gil.
Warrick se na něj tázavě podíval, protože neměl o úletu Gila a Heather ani potuchy, ale neřekl nic. Vstali a šli ke dveřím k Heather.
"Nazdar pánové... ale my se přece známe." řekla Heather, když vešla. "Že ty seš Griss? No jasně! Gilouš! Nazdar kocoure!" přivítala Gila a poplácala ho po tváři. Gil byl tak zaskočený, že zapomněl mluvit, a tak se slova ujmul Warrick.
"Určitě už víte, o Ashley Thomasové." řekl.
"Kdo by nevěděl?"
"Řekněte nám o ní něco?"
"A co přesně chcete vědět?"
"Chci vědět, co se s ní dělo v posledním týdnu." zapojil se do hovoru i Gil.
"Každý den byla v práci... Nedělala nic neobvyklého. Prostě nic."
"To je přímo drtivá informace." uzemnil ji Gil.
"To je." usmála se Heather.
"Víš o těch penězích, co zdědila?"
"Říkala mi jen o tom, že je zdědila po nějakým bohatým příbuzným. Mluvily jsme spolu o tom, byla šťastná, že zdědila tolik peněz - tedy částku mi neřekla, ale podle toho, co jak nadšená byla počítám, že šlo o pěknou sumu. Gilouši, máš potom čas?"
Gil se zatvářil, jako že její dotaz přeslechl a pokračoval. "Heather, s kým se tu nejvíce bavila, myslím, měla tu nějakou dobrou kamarádku nebo tak něco...?"
"Jo. Jessiku."
"Můžeš ji zavolat?"
Lady Heather odešla a za chvíli se vrátila. V patách jí šla mladá žena s dlouhými černými vlasy. Warrick na ni hleděl, jako na zjevení...
"Nechám vás o samotě." řekla Heather a vpustila je do jednoho salonku. Zavřela za nimi dveře. Gil, Warrick - doslova zkamenělý a Jessika si sedli do křesel.
"Ehm... Já jsem Gil Grissom a tohle je Warrick Brown. už asi víte, proč tu jsme." řekl Gil.
"Jo." přikývla dívka.
"Chtěli bychom vám položit pár otázek. Jak dlouho jste znala Ashley Thomasovou?"
"Už od školy. Bývaly jsme vždycky nejlepší kamarádky." řekla dívka.
"Takže jste ji znala dokonale?" zeptal se Gil.
"Líp, než kdokoli jiný."
"Svěřila se vám o těch penězích?"
"Jasně. Zemřel jí strýc, zdědila padesát milionů dolarů. Ale... neřekla bych, že by byla ze smrti strýce nešťastná, spíš bych řekla, že z toho dokonce měla radost."
"Tak radost jo? Jistá osoba nám řekla, že pak už žádné příbuzné neměla. Je to pravda?"
"Ne, ne. Měla sestru. Starší sestru. Ashley o ní často nemluvila. Neměly se rády. Ta její sestra... ehm... myslím, že se jmenovala Ewelyn, tu chvíli taky pracovala, ale vyrazili ji. Nechodila včas, dělala jenom skandály. Ona se snažila být zajímavá, ale byla spíš trapná. Dala bych ruku do ohně za to, že se za ni Ash styděla."
"Takže sestra Ewelyn?"
"Jo, Ewelyn, myslím, že takhle se jmenovala. Ewelyn Thomasová. Jo."
"Nevíte, kde bychom ji našly? Nemáte na ni třeba kontakt?"
"To ne."
"Ehm... Gile, možná bys to měl vidět." řekl Warrick a ukázal na ženu, která vystoupila z auta - Lady Heather.
"Ta tu chyběla..." povzdechl si Gil.
Warrick se na něj tázavě podíval, protože neměl o úletu Gila a Heather ani potuchy, ale neřekl nic. Vstali a šli ke dveřím k Heather.
"Nazdar pánové... ale my se přece známe." řekla Heather, když vešla. "Že ty seš Griss? No jasně! Gilouš! Nazdar kocoure!" přivítala Gila a poplácala ho po tváři. Gil byl tak zaskočený, že zapomněl mluvit, a tak se slova ujmul Warrick.
"Určitě už víte, o Ashley Thomasové." řekl.
"Kdo by nevěděl?"
"Řekněte nám o ní něco?"
"A co přesně chcete vědět?"
"Chci vědět, co se s ní dělo v posledním týdnu." zapojil se do hovoru i Gil.
"Každý den byla v práci... Nedělala nic neobvyklého. Prostě nic."
"To je přímo drtivá informace." uzemnil ji Gil.
"To je." usmála se Heather.
"Víš o těch penězích, co zdědila?"
"Říkala mi jen o tom, že je zdědila po nějakým bohatým příbuzným. Mluvily jsme spolu o tom, byla šťastná, že zdědila tolik peněz - tedy částku mi neřekla, ale podle toho, co jak nadšená byla počítám, že šlo o pěknou sumu. Gilouši, máš potom čas?"
Gil se zatvářil, jako že její dotaz přeslechl a pokračoval. "Heather, s kým se tu nejvíce bavila, myslím, měla tu nějakou dobrou kamarádku nebo tak něco...?"
"Jo. Jessiku."
"Můžeš ji zavolat?"
Lady Heather odešla a za chvíli se vrátila. V patách jí šla mladá žena s dlouhými černými vlasy. Warrick na ni hleděl, jako na zjevení...
"Nechám vás o samotě." řekla Heather a vpustila je do jednoho salonku. Zavřela za nimi dveře. Gil, Warrick - doslova zkamenělý a Jessika si sedli do křesel.
"Ehm... Já jsem Gil Grissom a tohle je Warrick Brown. už asi víte, proč tu jsme." řekl Gil.
"Jo." přikývla dívka.
"Chtěli bychom vám položit pár otázek. Jak dlouho jste znala Ashley Thomasovou?"
"Už od školy. Bývaly jsme vždycky nejlepší kamarádky." řekla dívka.
"Takže jste ji znala dokonale?" zeptal se Gil.
"Líp, než kdokoli jiný."
"Svěřila se vám o těch penězích?"
"Jasně. Zemřel jí strýc, zdědila padesát milionů dolarů. Ale... neřekla bych, že by byla ze smrti strýce nešťastná, spíš bych řekla, že z toho dokonce měla radost."
"Tak radost jo? Jistá osoba nám řekla, že pak už žádné příbuzné neměla. Je to pravda?"
"Ne, ne. Měla sestru. Starší sestru. Ashley o ní často nemluvila. Neměly se rády. Ta její sestra... ehm... myslím, že se jmenovala Ewelyn, tu chvíli taky pracovala, ale vyrazili ji. Nechodila včas, dělala jenom skandály. Ona se snažila být zajímavá, ale byla spíš trapná. Dala bych ruku do ohně za to, že se za ni Ash styděla."
"Takže sestra Ewelyn?"
"Jo, Ewelyn, myslím, že takhle se jmenovala. Ewelyn Thomasová. Jo."
"Nevíte, kde bychom ji našly? Nemáte na ni třeba kontakt?"
"To ne."
Gil, stále zkamenělý Warrick a Jessika vyšli ze salonku. Lady Heather už na ně čekala.
"Heather, potřebovaly bychom nějaké věci Ashley Thomasové, telefon, diář, prostě něco, odkud bychom se mohly dozvědět něco o její setře Ewelyn."
"Fajn. Jess, tys ji znala líp, určitě víš, co kde měla. Běž se podívat do její šatny."
"OK" řekla Jessika a zmizela v šatnách. Warrick hleděl na dveře jako omámený.
"Gilouši, máš pak čas?" ozvala se Heather.
"Koukej, Heather, řeknu ti to na rovinu. To, co se stalo tenkrát byl úlet. Nic se mezi námi nestalo. Zapomeň na to. Mezi námi nic není a nebude. Já mám přítelkyni!"
"Ale, tak náš malej Grissík si našel holku. Kdopak je ta šťastná."
Oslovení "malej Grissík" Gila dopálilo natolik, že přestal vnímat okolí a vybuchl na Heather Sářino jméno, což způsobilo, že se Warrick probral z transu. Vycenil zuby a zářivě se na Gila usmál. Teprve potom si Gil uvědomil, že se prořekl, ale už nestačil nic namítnout, protože z šatny právě vyšla Jessika s telefonem a diářem Ashley Thomasové. "Máte kliku, že je neměla zamknuté ve skříni. Byly na stole..." řekla. Předala věci Warrickovi a přitom se usmála. "Zašel bys někdy na kafe?" řekla mu podstrčila mu papírek s telefonním číslem. Warrick se usmál.
"Zavolej." řekla Jessika. Potom se otočila na brunátného Gila a překvapenou Lady Heather. "Můžu už jít, musím se připravit."
"Jo. Děkujeme za informace." řekl Gil.
"Heather, potřebovaly bychom nějaké věci Ashley Thomasové, telefon, diář, prostě něco, odkud bychom se mohly dozvědět něco o její setře Ewelyn."
"Fajn. Jess, tys ji znala líp, určitě víš, co kde měla. Běž se podívat do její šatny."
"OK" řekla Jessika a zmizela v šatnách. Warrick hleděl na dveře jako omámený.
"Gilouši, máš pak čas?" ozvala se Heather.
"Koukej, Heather, řeknu ti to na rovinu. To, co se stalo tenkrát byl úlet. Nic se mezi námi nestalo. Zapomeň na to. Mezi námi nic není a nebude. Já mám přítelkyni!"
"Ale, tak náš malej Grissík si našel holku. Kdopak je ta šťastná."
Oslovení "malej Grissík" Gila dopálilo natolik, že přestal vnímat okolí a vybuchl na Heather Sářino jméno, což způsobilo, že se Warrick probral z transu. Vycenil zuby a zářivě se na Gila usmál. Teprve potom si Gil uvědomil, že se prořekl, ale už nestačil nic namítnout, protože z šatny právě vyšla Jessika s telefonem a diářem Ashley Thomasové. "Máte kliku, že je neměla zamknuté ve skříni. Byly na stole..." řekla. Předala věci Warrickovi a přitom se usmála. "Zašel bys někdy na kafe?" řekla mu podstrčila mu papírek s telefonním číslem. Warrick se usmál.
"Zavolej." řekla Jessika. Potom se otočila na brunátného Gila a překvapenou Lady Heather. "Můžu už jít, musím se připravit."
"Jo. Děkujeme za informace." řekl Gil.
Heather vyprovodila Gila a Warricka k autu.
"Pozdravuj Sidleovou!" řekla a usmála se na Gila.
Gil nastartoval a urychleně odjel. Už ale neviděl, jak se Lady Heather zatvářila, když se dívala na odjíždějící auto. Smutně a ukřivděně...
"Pozdravuj Sidleovou!" řekla a usmála se na Gila.
Gil nastartoval a urychleně odjel. Už ale neviděl, jak se Lady Heather zatvářila, když se dívala na odjíždějící auto. Smutně a ukřivděně...
V autě....
Dlouho bylo ticho. Warrick si četl pořád dokola Jessičino číslo. Potom si ho uložil do kapsy a prolomil ticho.
"Já si hned myslel, že mezi váma něco bude." řekl.
"Já a Heather, tak to promiň, ale to jsem nevěděl, že můžeš být až takhle dutej." řekne Gil.
Warrick se usmál. "Já samozřejmě nemyslel Heather. Já myslel Sáru."
"Aha... A jak... No..." koktal Gil.
"Dal jsem si dvě a dvě dohoromady. Když jsem se tě ráno ptal, cos dělal v noci, když jsi byl ráno tak uzívanej, odpověděl jsi mi, že nic podstatnýho ... Potom jsem si čirou náhodou všiml, jak vypadá Sára, kruhy pod očima, taky děsně uzívaná … Zeptal jsem se jí na to samé, na co jsem se zeptal tebe. Odpověděla mi to samý. To mi to ještě nedošlo, jen mi byla divná ta stejná odpověď, a tak jsem se zeptal, jestli jste se snad nějak domluvili. No a když se Sára zeptala, jestli jsi mi něco řek, bylo mi všechno jasný. Chápeš?"
Gil nasadil neutrální výraz. "Budeš bonzovat?"
"Koukej, řek jsem to Nickovi. Jak ho znám, ten to... určitě vykecá!!! Sorry ..."
"To je... v pořádku."
Dlouho bylo ticho. Warrick si četl pořád dokola Jessičino číslo. Potom si ho uložil do kapsy a prolomil ticho.
"Já si hned myslel, že mezi váma něco bude." řekl.
"Já a Heather, tak to promiň, ale to jsem nevěděl, že můžeš být až takhle dutej." řekne Gil.
Warrick se usmál. "Já samozřejmě nemyslel Heather. Já myslel Sáru."
"Aha... A jak... No..." koktal Gil.
"Dal jsem si dvě a dvě dohoromady. Když jsem se tě ráno ptal, cos dělal v noci, když jsi byl ráno tak uzívanej, odpověděl jsi mi, že nic podstatnýho ... Potom jsem si čirou náhodou všiml, jak vypadá Sára, kruhy pod očima, taky děsně uzívaná … Zeptal jsem se jí na to samé, na co jsem se zeptal tebe. Odpověděla mi to samý. To mi to ještě nedošlo, jen mi byla divná ta stejná odpověď, a tak jsem se zeptal, jestli jste se snad nějak domluvili. No a když se Sára zeptala, jestli jsi mi něco řek, bylo mi všechno jasný. Chápeš?"
Gil nasadil neutrální výraz. "Budeš bonzovat?"
"Koukej, řek jsem to Nickovi. Jak ho znám, ten to... určitě vykecá!!! Sorry ..."
"To je... v pořádku."
Druhý den...
Sára a Nick už probírali případ Roberta Davidsona. Přišla Cath.
"Dobré ráno."
"Dobré." řekli Nick a Sára.
"Robins včera našel na krku naší oběti otisky prstů. Projela jsem je databází a hádejte, koho náš chytrý počítač našel. Amanda Davidsonová. už byla odsouzena za podvody, teď je podmínečně venku. Bydlí na summer street 934 / 13."
"Hmm, to je jen dva bloky od Maddowse." řekne Nick.
"Já ji půjdu vyslechnout." oznámila jim Cath.
"A co my?" zeptal se za oba Nick.
"Dejte si pauzičku." usměje se Cath.
Sára a Nick už probírali případ Roberta Davidsona. Přišla Cath.
"Dobré ráno."
"Dobré." řekli Nick a Sára.
"Robins včera našel na krku naší oběti otisky prstů. Projela jsem je databází a hádejte, koho náš chytrý počítač našel. Amanda Davidsonová. už byla odsouzena za podvody, teď je podmínečně venku. Bydlí na summer street 934 / 13."
"Hmm, to je jen dva bloky od Maddowse." řekne Nick.
"Já ji půjdu vyslechnout." oznámila jim Cath.
"A co my?" zeptal se za oba Nick.
"Dejte si pauzičku." usměje se Cath.
Gil s Warrickem se probírali mobilem a diářem Ashley Thomasové.
"Máš něco?" vzhlédl Gil od telefonu.
"Moc si do toho diáře nezaznamenala. Ještě se podívám na adresy." řekl Warrick.
"Hmmm... Řekl jsem ti vůbec o tom projektilu? Robins včera našel v krku oběti projektil. Dal jsem ho Bobbymu na rozbor, ještě se zpracovává."
"Jo. Hele, tady v adresách - jméno sestry a adresa. Bydlí v Las Vegas 2314 Main Street." řekne Warrick a podá Gilovi diář.
"Výborně." pochválí si Gil.
"Čau, tady máte výsledky. Zapátral jsem, a našel i majitele vražedné zbraně. Nějaká Christina Williamsová 1222 / 8 High Street." řekne Bobby, podá Gilovi výsledky a zase odejde.
"No, to je super, takže já půjdu vyslechnout sestru Ashley Thomasové a ty jeď na High street na Christinou Williamsovou." řekne Gil a rozejdou se.
"Máš něco?" vzhlédl Gil od telefonu.
"Moc si do toho diáře nezaznamenala. Ještě se podívám na adresy." řekl Warrick.
"Hmmm... Řekl jsem ti vůbec o tom projektilu? Robins včera našel v krku oběti projektil. Dal jsem ho Bobbymu na rozbor, ještě se zpracovává."
"Jo. Hele, tady v adresách - jméno sestry a adresa. Bydlí v Las Vegas 2314 Main Street." řekne Warrick a podá Gilovi diář.
"Výborně." pochválí si Gil.
"Čau, tady máte výsledky. Zapátral jsem, a našel i majitele vražedné zbraně. Nějaká Christina Williamsová 1222 / 8 High Street." řekne Bobby, podá Gilovi výsledky a zase odejde.
"No, to je super, takže já půjdu vyslechnout sestru Ashley Thomasové a ty jeď na High street na Christinou Williamsovou." řekne Gil a rozejdou se.
Catherine dorazí na místo, kde bydlela Amanda Davidsonová. Zazvonila... nikdo neotevíral. Zazvonila znovu, pořád nic. Po pěti minutách se šla podívat okolo domu. Nahlédla oknem, ale kvůli zácloně nic neviděla. V vrátila se ke dveřím a znovu zazvonila. "Paní Davidsonová, tady Catherine Willowsová, jsem z kriminálky Las Vegas, potřebovala bych vám položit pár otázek." řekla. Pořád nikdo neotvíral. Catherine se šla ještě jednou podívat okolo domu. Tentokrát nahlédla do všech oken v přízemí. Pak ji uviděla... Ležela v kuchyni vedle sporáku... Catherine se natáhla pro mobil a vytočila Brassovo číslo. "Jime, vem nějaký lidi a přijeďte na 934 / 13 Summer street. Naše hlavní podezřelá leží v domě u sporáku mrtvá. Jo a ať přijede i Nick. A vzkaž prosím Sáře, ať ještě jednou projde všechny materiály k případu."
"Jo, hned jsme tam." řekne Jim a ukončí hovor.
"Jo, hned jsme tam." řekne Jim a ukončí hovor.
Gil zajel na 2314 Main Street za Ewelyn Thomasovou. Zazvonil na zvonek. Otevřela mu dlouhonohá, vysoká blondýna.
"Dobrý den, co si přejete."
"Dobrý den, já jsem Gil Grissom z lasvegaské kriminálky a potřeboval bych vám položit pár otázek."
"Ehm... no... dobře. Půjdete dál?"
"Děkuji." řekne Gil a vstoupí do jejího bytu.
"Posaďte se. Dáte si kafe, nebo čaj nebo..." nabízí mu Ewelyn.
"Ne děkuji."
Ewelyn si sedne do křesla.
"Chtěl bych se vás zeptat na vaši sestru Ashley Thomasovou."
"Ashley? Neviděla jsem ji nejmíň rok."
"Víte, co se stalo?"
"Pche! Co se stalo? Vyrazili ji z Laguny? Nedivím se jí. Heather ji měla vyrazit už dávno."
"To říkáte jen tak, nebo jí jen závidíte, že byla dobrá v... no víte v čem." řekne Gil.
"Dovolte? Proč bych jí měla závidět?"
"Jaký byl mezi vámi vztah?"
"Vždyť to říkám, neviděla jsem ji rok, ale... nikdy jsme se neměly rády."
"Víte, kde je teď?"
"Vůbec! A ani mě to nezajímá. Doufám, že už ji nikdy neuvidím."
"Vaše sestra je mrtvá."
Ewelyn jen pokrčí rameny.
"Víte, byla jste její poslední příbuzná. Nemáme nikoho, koho bychom mohli vyslechnout."
Ewelyn svěsí hlavu. "Co... co se jí stalo?" najednou se jí rozechvěje hlas.
"Zastřelili ji a... potom... rozřezali ji a kousky jejího těla vyhodili do popelnice." vysvětlil jí Gil.
Ewelyn se na něj vystrašeně podívá. "To není možné."
"Bohužel, je to skutečnost." řekne Gila a vstane. "Tak vám zatím děkuju."
Ewelyn pokývá hlavou, vstane a vyprovodí Gila ke dveřím.
"Upřímnou soustrast." řekne Gil.
"Děkuju." podívá se na něj Ewelyn a Gil si všimne, že má v očích slzy.
"Dobrý den, co si přejete."
"Dobrý den, já jsem Gil Grissom z lasvegaské kriminálky a potřeboval bych vám položit pár otázek."
"Ehm... no... dobře. Půjdete dál?"
"Děkuji." řekne Gil a vstoupí do jejího bytu.
"Posaďte se. Dáte si kafe, nebo čaj nebo..." nabízí mu Ewelyn.
"Ne děkuji."
Ewelyn si sedne do křesla.
"Chtěl bych se vás zeptat na vaši sestru Ashley Thomasovou."
"Ashley? Neviděla jsem ji nejmíň rok."
"Víte, co se stalo?"
"Pche! Co se stalo? Vyrazili ji z Laguny? Nedivím se jí. Heather ji měla vyrazit už dávno."
"To říkáte jen tak, nebo jí jen závidíte, že byla dobrá v... no víte v čem." řekne Gil.
"Dovolte? Proč bych jí měla závidět?"
"Jaký byl mezi vámi vztah?"
"Vždyť to říkám, neviděla jsem ji rok, ale... nikdy jsme se neměly rády."
"Víte, kde je teď?"
"Vůbec! A ani mě to nezajímá. Doufám, že už ji nikdy neuvidím."
"Vaše sestra je mrtvá."
Ewelyn jen pokrčí rameny.
"Víte, byla jste její poslední příbuzná. Nemáme nikoho, koho bychom mohli vyslechnout."
Ewelyn svěsí hlavu. "Co... co se jí stalo?" najednou se jí rozechvěje hlas.
"Zastřelili ji a... potom... rozřezali ji a kousky jejího těla vyhodili do popelnice." vysvětlil jí Gil.
Ewelyn se na něj vystrašeně podívá. "To není možné."
"Bohužel, je to skutečnost." řekne Gila a vstane. "Tak vám zatím děkuju."
Ewelyn pokývá hlavou, vstane a vyprovodí Gila ke dveřím.
"Upřímnou soustrast." řekne Gil.
"Děkuju." podívá se na něj Ewelyn a Gil si všimne, že má v očích slzy.
To Warrick se u Christiny zdržel delší dobu.
"S Ewelyn kamarádíme už od školy. Pořád jsme nejlepší kamarádky."
"Christino, sestra Ewelyn Thomasové Ashley Thomasová byla zastřelena. V krku Ashley jsme našli projektil a podle něj zjistili, majitele vražedné zbraně. To jste vy." řekl Christině Warrick.
"To není možné. Zbraň mám schovanou v trezoru. Mohu vám ji ukázat."
"Prosím." vyzve ji Warrick.
Christina jde k trezoru a otevře jej, ale je prázdný. "To... to není možné. Já... byl tady. Ně... někdo mi ho ukradl!" vykoktá Christina.
"Posaďte se prosím, musím se vás ještě na pár věcí zeptat." řekne Warrick. "Takže..."
"S Ewelyn kamarádíme už od školy. Pořád jsme nejlepší kamarádky."
"Christino, sestra Ewelyn Thomasové Ashley Thomasová byla zastřelena. V krku Ashley jsme našli projektil a podle něj zjistili, majitele vražedné zbraně. To jste vy." řekl Christině Warrick.
"To není možné. Zbraň mám schovanou v trezoru. Mohu vám ji ukázat."
"Prosím." vyzve ji Warrick.
Christina jde k trezoru a otevře jej, ale je prázdný. "To... to není možné. Já... byl tady. Ně... někdo mi ho ukradl!" vykoktá Christina.
"Posaďte se prosím, musím se vás ještě na pár věcí zeptat." řekne Warrick. "Takže..."
To už u domu Amandy Davidsonové stojí policejní auta. Policisté vyrazí dveře a začnou prohledávat dům. Catherine vejde hned za nimi a jde přímo k Amandě. Snaží se zjistit, jak zemřela a všechno naznačuje uškrcení.
"Ahoj." ozve se za ní hlas.
"Ahoj, Sofie." řekne Cath. "Taky si myslíš, že byla uškrcena?"
Sofie se na tělo podívá. "Je promodralá. Určitě zemřela protože nemohla dýchat."
"Jo." přisvědčila Cath. "Ať tělo odvezou k nám. Pak zjistíme víc. Teď prohledáme dům a pokusíme se najít stopy, po pachateli."
"Pachateli?" řekne Sofie.
"Jo, to je třetí člen svaté trojice." usměje se na ni Cath.
"Jo, ale mohla... třeba být astmatik."
"Jdeš na to moc logicky." řekla Cath.
Sofie jen pokrčí rameny. "Tak jo." řekne.
"Ahoj." ozve se za ní hlas.
"Ahoj, Sofie." řekne Cath. "Taky si myslíš, že byla uškrcena?"
Sofie se na tělo podívá. "Je promodralá. Určitě zemřela protože nemohla dýchat."
"Jo." přisvědčila Cath. "Ať tělo odvezou k nám. Pak zjistíme víc. Teď prohledáme dům a pokusíme se najít stopy, po pachateli."
"Pachateli?" řekne Sofie.
"Jo, to je třetí člen svaté trojice." usměje se na ni Cath.
"Jo, ale mohla... třeba být astmatik."
"Jdeš na to moc logicky." řekla Cath.
Sofie jen pokrčí rameny. "Tak jo." řekne.