Realita přitažená ze uši
Na počátku Kriminálky Las Vegas - a jejích dvou sourozenců v podobě Miami a New Yorku - byla snaha ukázat nám, jak pracují soudní lékaři a policejní vyšetřovatelé. V zájmu zatraktivnění tématu se ovšem tvůrci pustili na tenký led a z detektivů udělali pomalu Supermany.
Ať už jste tesař, klempíř, zedník, kameník, služka, oráč, kamnář, kominík, kovář, dláždíte ulice, krmíte slepice, nebo pečete cukroví, z každého z vás se může jednoho krásného dne stát autor nejúspěšnějšího seriálu na světě. Je jen málo uvěřitelné, že Anthony E. Zuiker, duchovní otec všech tří Kriminálek, vůbec není ostříleným seriálovým tvůrcem, který se sebe chrlí jeden námět za druhým. Přiblížit lidem práci soudních lékařů a policejních vyšetřovatelů ho napadlo, když pendloval z jedné strany Las Vegas na druhou - jako řidič.
Kamarád Jerry Bruckheimer
Zuiker měl hned na začátku obrovské štěstí, že svým námětem zapůsobil na producentského matadora Jerryho Bruckheimera, producenta Pirátů z Karibiku, Pearl Harboru, Policajta z Beverly Hills, Top Gunu a dalších velkých hollywoodských bijáků. "Jakmile jsem zjistil, že by měl o seriál z prostředí vyšetřovatelů zájem, začal jsem trávit čas se skutečnými kriminalisty z lasvegaské pátračky a sbírat materiály," vzpomíná Zuiker. Ačkoliv ho dvě televize poslaly s projektem k šípku, na CBS zapůsobil. Nutno dodat, že tramvaják Zuiker je opravdu hlavička. Vymýšlí naprostou většinu seriálových případů a v USA dnes běží už osmá série Kriminálky Las Vegas, a všechny tři Kriminálky se vysílají ve více než dvou stovkách zemí po celém světě a týdně je sledují na dvě miliardy diváků. Zájem je obrovský, a tak se není čemu divit, že na základě seriálu vznikají knihy, komiksy, počítačové hry, hračky, postavy se zabydlely ve virtuálním internetovém světe Second Life, kde fungují jako skuteční lidé.
Fenomenální úspěch Kriminálek ovšem velmi rychle přerostl v něco nechtěného - negativně ovlivňuje život samotných vyšetřovatelů. "Lidé mají pocit, že to, co vidí v televizi, musí být pravda. A tak po nás žádají, třebas i soudci, nadlidské výkony, kterých jsou vědci schopni pouze na obrazovkách," říká melbournský detektiv, inspektor Bob Sitlington. "Tvůrci podobných seriálů jsou posedlí temnými místnostmi a svícením baterkami. Co je špatného na tom, když v místnosti, kde vyšetřujete, normálně rozsvítíte? Každý vyšetřovatel, který prozkoumává místo trestného činu, vám řekne, že se nejlépe vyšetřuje za denního světla, nikoliv za zataženými roletami s rozsvícenými výkonnými reflektory," kroutí hlavou Sitlington.
Míchanice jablek s hruškami
"Neoblékáme se do posledních modelů Pierra Cardina, nejezdíme v hummerech, nevypadáme jako modelové a rozhodně z našich úst nelétá jedna chytrá věta za druhou. Naše práce není nikterak příjemná. Jsme hodiny a hodiny denně zavření v laboratořích," pokračuje Sitlington s tím, že mají Kriminálky k realitě hodně daleko.
Pravdou budiž alespoň to, že většinu vybavení seriálových laboratoří by s klidem mohli skuteční vyšetřovatelé začít okamžitě používat, protože je plně funkční. Stejně tak životy Grissoma a Catherine se zakládají na skutečných kriminalistech - Danielu Holsteinovi a Yolandě McCreyové z Las Vegas. Daleko k pravdě ale mají například bleskurychlé testy (DNA apod.), které v seriálových laboratořích trvají vteřiny, zatímco ve skutečnosti zaberou i několik týdnů. "V televizních laboratořích jsou schopni mít výsledky testů v neskutečně krátké době, což se vůbec neslučuje s pracovním presem, v němž fungujeme. Například urgentní určení DNA trvá dva dny," objasňuje Peta Stringerová, specialistka na určování DNA.
"Hlavní hrdinové v seriálech nejenže ohledávají místo činu, ale také řeší případy, což ve skutečném světě spadá pod pravomoci detektivů, nikoliv soudních lékařů a inženýrů," odhaluje melbournský detektiv. Zuiker tak ve scénářích míchá dohromady jablka a hrušky, když spojuje práci laboratorních specialistů a detektivů. "Před dvaceti lety možná existovali experti, kteří se vyznali v několika vědeckých disciplínách najednou. Dnes jsou ale natolik komplikované, že nenajdete člověka, který by se vyznal ve více oborech. V seriálech stejný herec v jednom díle snímá otisky prstů, pak dělá balistické testy, v dalším analyzuje chemikálie. Na našem oddělení pracuje před dvě stě lidí a každý z nich se stará jen o to své, v čem je nejlepší:"
Kriminálky ovlivňují i profesionály
"Neříkám, že jsem z Kriminálek znechucený. Vím, že to může být pro laického diváka docela podívaná. Smutné ale je, že se na seriály dívají i policisté, kteří za vámi přijdou s tím, že viděli v televizi nějakou vyšetřovací techniku a jestli jsme schopni také takhle objasnit vraždu. Malou omluvou jim může být snad to, že se soudní lékařství vyvíjí tak rychle, že často ani profesionál netuší, s jakou novinkou se dá dnes pracovat," říká Sitlington.
"Kdyby měly být seriály točeny podle pravdy, většinu dílu by chodili vyšetřovatelé s blokem po místě činu a dělali si poznámky. Ty jsou pro nás nejdůležitejší. Bez nich se neobejdeme. Na obrazovkách stěží vidíte někoho s blokem a tužkou v ruce. Naši seriáloví kolegové také nepředkládají důkazy před soudem, což my děláme každou chvilku."
(TV magazín)
pozn.: Také se vám zdá, že média neumí nic jiného, než jen pomlouvat???